Pojistné na sociální zabezpečení neboli sociální pojištění zahrnuje platby na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Důchodové pojištění povinně studenti platit nemusí, nicméně doba studia od 1. 1. 2010 se nezapočítává do doby potřebné pro nárok na důchod. Kdyby se student rozhodl, že chce dobu studia započítat do doby pojištění pro nárok na starobní důchod, je třeba, aby se přihlásil k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění. Účast je podmíněna uhrazením alespoň minimální výše dobrovolného důchodového pojištění. Takové řešení je k dispozici studentům starším 18 let. V případě, kdy by se student až po ukončení studia rozhodl, že chce dobu studia započítat, je možné doplatit důchodové pojištění za tu dobu studia, která by se jinak do doby pojištění pro účely nároku na starobní důchod nezapočítala.
U nemocenského pojištění je cílem finanční zabezpečení ekonomicky aktivních občanů pro okamžik, kdy ztratí výdělek například v případě nemoci nebo rodičovství. Do doby, než začne být student výdělečně činný, nemá povinnost pojistné odvádět.
V případě, že student vykonává práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, situace ohledně účasti na nemocenském pojištění je odlišná pro různé výše měsíčních výdělků, každá z dohod má totiž stanovenou jinou výši rozhodného příjmu. U dohody o pracovní činnosti bude student pojištěn, pokud dosáhne odměny měsíčně alespoň ve výši 3.000 Kč. V takovém případě za něj zaměstnavatel pojistné za sociální zabezpečení odvede. Stejná situace nastává u dohody o provedení práce, kde však musí měsíční odměna dosáhnout minimální výše 10.000 Kč, potom bude student na pojištění účasten a období se počítá do doby důchodového pojištěné pro nárok na důchod. Rovněž výhoda spočívá v situaci, kdy student onemocní, pokud se tak totiž stane v měsíci, kdy je účasten na nemocenském pojištění, má nárok na výplatu nemocenského.
Pro účely zdravotního pojištění se osoby vykonávající práci na základě dohody o provedení práce považují za zaměstnance pouze v případě, kdy v kalendářním měsíci příjmy dosáhnou výše vyšší než 10.000 Kč, což je částka určená ustanovením § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Stejně jako u nemocenského pojištění je pak pro zdravotní pojištění u dohody o pracovní činnosti stanovena hranice výdělku za kalendářní měsíc na částku 3.000 Kč, od této částky výše tak má zaměstnavatel povinnost za zaměstnance odvést pojistné na zdravotní pojištění.
V případě, kdy zaměstnanec nedosáhne u dohod výše tzv. rozhodných příjmů, tedy u dohody o provedení práce částka převyšující 10.000 Kč a u dohody o pracovní činnosti částku alespoň 3.000 Kč za kalendářní měsíc, není považován za zaměstnance ve smyslu zákona o nemocenském pojištění a nevyplývá pro něj tak povinnost hradit pojistné, tedy jej z titulu příslušné dohody neodvádí.
Pro studenta platí podmínky odlišné. Do 26 let se považuje za nezaopatřené dítě a za splnění podmínky ohledně studia za něj platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Podmínkou je, že se studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, což se vztahuje na studium na středních a vysokých školách v ČR, ovšem mimo dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na SŠ, kdy je dítě zároveň výdělečně činné.
